Belúdžové

Upravte stránku a stiskněte Uložit. Na stránce syntax se můžete dozvědět více o wiki syntaxi. Prosím upravujte stránky pouze, pokud je můžete vylepšit. V případě, že si chcete něco pouze vyzkoušet, použijte raději pískoviště.

====== Belúdžové ======

KOKAISLOVÁ, Pavla, KOKAISL Petr. Ethnic Identity of The Baloch People //Central Asia and The Caucasus. Journal of Social and Political Studies.// Volume 13, Issue 3, 2012, p. 45-55. ISSN 1404-6091. ONLINE: {{::beludzove.pdf|}} http://www.central-asia.su/beludz.php

КОКАЙСЛОВА, Павла, КОКАЙСЛ Петр. Этническая идентичность белуджей. //Центральная Азия и Кавказ//. Том 15, Выпуск 3, 2012. Онлайн: {{::beludzi.pdf|}} http://www.central-asia.su/beludz.php

====== Literatura ======

* **Anglicky**

**Belúdžové ve východní Africe:** (ze Švédska) {{presence-in-ea.pdf|THE IRANIAN PRESENCE IN EAST AFRICA. Abdulaziz Yusuf Lodhi, Department of Linguistics and Philology, Uppsala University, Sweden. Email: abdulaziz.lodhi@lingfil.uu.se Uppsala, 2007. p.267-274.}}

**State control and its impact on language in Balochistan**, in The Role of the State in West Asia, eds. Annika Rabo and Bo Utas. Istanbul: Swedish Research Institute 2005, pp. 151-163. {{jahani-red.pdf}}

{{::the_makran-baluch-african_network_in_zanzibar_and_east_africa_during_the_xixth_century.pdf|The Makran-Baluch-African Network in Zanzibar and East Africa during the XIXth Century (PDF)}}

{{:99421-baloch-nationalism-its-origin-and-development.pdf|baloch-nationalism-its-origin-and-development}}

{{:17031732-makranis-the-negroes-of-west-pakistan.pdf|makranis-the-negroes-of-west-pakistan}}

{{:29837920-1922-a-textbook-of-balochi-language.pdf|a-textbook-of-balochi-language:1922}}

{{:32133491-nasir-khan-noori-the-khan-e-baluch.pdf|Khan-e`-Baluch-VI : Mir Nasir Khan (1749-1817)}}

{{:66824948-pakistan-the-state-of-the-union_1_.pdf|pakistan-the-state-of-the-union}}

{{:20289830-balochistan-tribal-politics-and-the-question-of-leadership.pdf|balochistan-tribal-politics-and-the-question-of-leadership}}

{{:15573274-the-development-of-the-kalat-khanate.pdf|the-development-of-the-kalat-khanate}}

{{:contributionstoa291fiel.pdf|CONTRIBUTIONS TO THE ANTHROPOLOGY OF IRAN, HENRY FIELD, 1938}}

{{makranis-_the_negroes_of_west_pakistan.pdf|Makranis, the Negroes of West Pakistan.pdf}}

* **Rusky**

{{::beludzhi-0.pdf|Пикулин М. Г. //Белуджи//. Издательство восточной литературы, 1959, 211 с. | Pikulin M. G. //Beludži//. Izdatěl'stvo vostočnoj litěratury, 1959, 211 s.}}

{{kerimchan.doc|КЕРИМХАН Тахта-Базарский погранотряд в 1929-1938 гг.}}

{{::978-5-88431-187-7_15.pdf|Г.К. Шульц ОБРАБОТКА ШЕРСТИ У БЕЛУДЖЕЙ}}

* **Česky**

----
====== Fotky======

** http://www.central-asia.su/beludzove-v-turbinu.php** nebo **http://www.central-asia.su/fotky1.php**

**[[Belúdžové s černošskými rysy]]**

===== Zajímavé odkazy =====

Belúdžská encyklopedie: http://guidinglight.com/baluchis/encyclopedia.htm

Gold Smith line: http://www.gwank.org/Oct09/Anti-Baloch_wall_Pak-Iran_border_20091024.html

===== Belúdžové v Íránu =====
==== Golestán ====
Golestān se oddělil z provincie Mazandaran v roce 1997. Provincie Golestān má 1,6 milionu obyvatel (2006) a rozlohu 20 380 km². Mezi nejdůležitější zemědělské plodiny v oblasti patří pšenice, ječmen, bavlna a slunečnice. 
Významná města provincie jsou: Gorgan (hlavní město), Gonbad Kavoos, Bandar Torkaman, Bandar Gaz, Aliabad-e katul, Kord Kooy, Fenderesk a Minoo Dasht. Současná provincie Golestān (často označována podle hlavního města i jako Gorgan) se jmenovala až do roku 1937 Esterabad nebo Astarabad. Gorgán (v řečtině Hyrkánie / Hyrkanya) byl jedním z nejvýznamnějších měst v historii spojený s perským vládcem Dáreiosem (Darius) II.

Na severu provincie na planině Turkmen Sahra (ترکمنصحرا) (jedná se o nejširší planinu ze severních provincií obklopenou Golestánem a severním Chorásánem) žijí Turkmeni, potomci bývalých kočovníků žijících v této oblasti od 15. století. Dnes kočuje pouze malá část Turkmenů, přesto jsou občas k vidění kočovné stany turkmenských Goklenů, kteří chovají především ovce a velbloudy.

Dnes se Turkmeni nachází především ve městech Gonbad-e Kavus a Bandar Torkaman. V posledních desetiletích byla zaznamenána obrovská migrace do této provincie, zejména z města Zabol - nejsevernějšího města provincie Sístán a Balúčistán. Turkmeni tvoří velice početnou menšinu ve městech Gorgan, Ali Abad, Kalaleh a v dalších městech na východě. Turkmeni jsou sunnitští muslimové hanafitského směru.

V této oblasti žijí další etnické skupiny, jako jsou Ázerbájdžánci, Belúdžové, Kyzylbašové (Qezelbashs) - společně s Ázerbájdžánci jsou v Íránu řazeni mezi //Turky//, Kurdové, Kazaši, Gruzíni, Arméni, kteří si všichni zachovali své tradice a obřady. Podle webových stránek ústavu Mirdamad (Mirdamad Cultural Institute) tvoří Turkmeni 33,1 % obyvatelstva provincie, Kurdové 5 % a Belúdžové 4,3 % (údaje z listopadu 2009).

V Golestánu žije i malá menšina příslušníků náboženství Bahá'í (v Šachpasandu / Shahpassand).

Vyplňte, prosím, všechna písmena v poli, abyste dokázali, že nejste robot. N I P D W Please keep this field empty:

Komentář k úpravám

Poznámka: Tím, že editujete tuto stránku, souhlasíte, aby váš obsah byl licencován pod následující licencí:

Belúdžové

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Nástroje pro stránku